Přísečnice
Přísečnice byla farností již ve 14. století. Ve třicátých letech 20. století byla povýšena na děkanství. Až do vzniku Plzeňské diecéze v roce 1993 náležela k Litoměřické diecézi, ovšem v roce 2013 byla farnost přesunuta zpět do Litoměřické diecéze.Přísečnice je jedno z nejpamátnějších míst Krušných hor. Ležela v úžlabině mezi zalesněnými kopci nad potokem stejného jména. Bylo to velmi staré sídliště, které již ve 12. století, leželo na obchodní cestě, vedoucí ze Saska. První známá písemná zpráva je o její existenci až z roku 1335 v listině, kterou Jan Lucemburský osvobodil od cla ty, kteří přicházející přes Přísečnici do Chomutova a Loun. V té době se již v okolí dobývala železná a stříbrná ruda. Roku 1339 byly otevřeny doly na stříbrnou rudu a krátce nato byla vybudována i mincovna, v níž se razily celé stříbrné české groše, nesoucí podle místa dolu název "Dramsiger".Za husitských válek byla Přísečnice zbourána jako odveta Sasů za husitské tak zvané však nechvalně známé "spanilé" jízdy. Přísečnice byla poté obnovena, ale již na jiném místě, kde stála až do svého zničení komunisty.Roku 1352 je Přísečnice v listině Karla IV. uváděna již jako horní městečko.
Město hudbyRoku 1882 byla v Přísečnici otevřena soukromá hudební škola, kterou roku 1896 převzalo město. Byla šestiletá a jejím úkolem bylo připravit zdatné profesionální hudebníky. Především obory harfa a flétna dosáhly velmi vysoké úrovně. V Přísečnici samotné bylo několik velkých orchestrů. To se samozřejmě projevovalo i v životě farnosti, kdy hudba v kostele Panny Marie byla na tak velké úrovni, že se zde hrála i velká oratoria.Ve městě bylo také několik malých tak zvaných salónních orchestrů. Ty často vyjížděly do světa - třeba až na Sumatru.
